Co to na mě zkouší? Kvitová tápala, proč ji tlačí o 22 centimetrů menší soupeřka

Londýn (od našeho zpravodaje) – Do prvního kola svého nejmilovanějšího turnaje vyfasovala Jasmine Paoliniovou. Byl to přívětivý los. Maličká Italka platí za nepříjemnou antukářku, na travnatém Wimbledonu ale dosud nevyhrála jediný zápas.

Proti rozjeté Kvitové neměla mít nejmenší šanci. 

Duel na kurtu číslo 2, který byl v minulosti pro českou hvězdu dějištěm několika velkých zklámání, ale od začátku zvedal obočí diváků na znamení údivu. 

Paoliniová čerstvou vítězku turnaje v Eastbourne přiváděla k zoufalství a vyhrála první set jasně 6:2. A Kvitové se začalo vkrádat do hlavy: Ale ne, je to tady zase…

„To si ale říkám vždycky, snad každý rok. Nervózní jsem z toho byla, na druhou stranu už jsem tady zažila horší dny,“ vysvětlovala po zápase už s uvolněným úsměvem.

„První kola jsou tady vždycky těžká a soupeřka nemá trávu úplně ráda. Věděla jsem, že mám hru na to, abych ji porazila,“ přiblížila Kvitová své uvažování po prohraném úvodním dějství.

V duchu ale musela kroutit hlavou nad tím, jak jí Paoliniová dává zabrat.

„Mám radši zápasy, kde je to o tom, kdo koho přetlačí. Ale mě dnes v některých výměnách přetlačila i Jasmine, což je teda strašné,“ schovávala Kvitová hlavu do dlaní.

160 centimetrů vysoká Italka se skutečně silově vyrovnala o 22 centimetrů vyšší ranařce.

„A ten její bekhend? Musím říct, že byl teda hodně nechutný. Placatý, nepříjemný. Radši jsem jí hrála do forhendu. Servis jí sjížděl, tápala jsem. Říkala jsem si, co to na mě zkouší,“ popisovala Kvitová nečekané potíže.

Těžkou zkoušku zvládla. Otočila a postoupila po setech 2:6, 6:4, 6:2.

„Asi jen tím, že jsem prostě chtěla a nějak jsem to vybojovala. Moje hra dnes byla špatná. Během zápasu mě to hrozně žralo, servis mi nepsal a jak foukalo, všechno bylo ještě náročnější. Byla jsem ztuhlá, neletělo to. Vždyť já nebyla ani jednou na síti. Prostě nic hezkého,“ nešetřila dvaatřicetiletá tenistka sebekritikou.

Prokletí „dvojky“, tedy kurtu, na kterém vypadla ve druhých kolech 2016 a 2017 i na olympiádě v roce 2012, snad už definitivně zlomila. Před třemi lety na něm postoupila do osmifinále a teď se radovala znovu.

„Ty blbé vzpomínky ale pořád převažují. Mě děsí i ta cesta na kurt a zpátky. Lidi se tam tlačí v uličkách, každý se dotýká rameny. Mám z toho husí kůži, není to moc příjemné,“ popsala Kvitová specifikum vzdáleného kurtu, na který se hráči musí dostat náročným slalomem mezi dychtivými fanoušky.

Podobné věci jí ale Wimbledon nikdy nemohou znechutit.

„Je úplně jiný než ostatní turnaje. Je ho všude plno, atmosféra na kurtech je prostě úžasná. Hrozně jsem se těšila a těším se pořád. Někdy se to těšení převtělí do něčeho, co nemám úplně ráda, ale tak to je a já s tím tady musím počítat,“ prohlásila.

Ve druhém kole ji vyzve Ana Bogdanová. Půjde o vůbec první setkání obou hráček, přestože bude Rumunka v tomto roce rovněž třicátnicí. Kvitová o 111. tenistce aktuálního žebříčku skoro nic neví.

„Jen jak vypadá. A myslím, že hraje agresivně, ale to je jen má domněnka. Jirka (Jiří Vaněk, trenér a partner Kvitové, pozn. aut.) mě doufám nějak připraví. Snad už to bude jednodušší než první kolo. I když ta druhá jsou hodně podobná těm prvním,“ varovala Kvitová samu sebe.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.