Fruhvirtová má silnou agenturu, já bych se s kartami cítila nepatřičně, hlásí Nosková

Úspěšně se pere s dospělými soupeřkami na turnajích ITF, vyhrála jich už pět a v žebříčku je v první dvoustovce. Mezi hráčkami do 18 let je sedmnáctiletá tenistka v rankingu momentálně třetí nejlepší tenistkou světa. 

Přesto jí to nestačí na to, aby získala divokou kartu, třeba rovnou do hlavní fáze French Open. 

„Trochu se o tom mluvilo, ale myslím, že na to mám ještě čas. Jsem ráda za kvalifikaci, kdybych se tam dostala přes divokou kartu, připadalo by mi, že tam nepatřím,“ přiznala Aktuálně.cz Nosková.

Oproti tomu její vrstevnice Linda Fruhvirtová, která je v dospělém žebříčku až za ní, hodně těží z divokých karet. Zahrála si díky tomu velké akce WTA v Miami či v Madridu. 

„Linda má za sebou velkou agenturu IMG, která se přímo na karty soustředí, takže se vůbec nedivím, že je dostává. Ale pro mě je lepší, když si to uhraju přes menší turnaje, ale s dobrými hráčkami kolem stého místa v žebříčku,“ myslí si přerovská tenistka. 

Cestu alespoň do kvalifikací grandslamových podniků si už tedy proklestila, ale pro jistotu vstupenky do hlavní fáze turnajů už potřebuje být v první stovce.

„Sice jsem něco vyhrála, ale na hodně turnajích jsem vypadla třeba v prvním nebo ve druhém kole, měla jsem ty výsledky hodně nestabilní, takže to musím zlepšit,“ vnímá Nosková.

Právě v konstantních výkonech vidí největší rozdíl při přechodu od juniorek mezi dospělé. „Holky už na těchhle turnajích tolik nechybují, musím si to uhrát sama. Ale na podnicích WTA to bude ještě úplně jinde,“ dodává s tím, že nějaké podniky WTA s dotací 125 tisíc dolarů by ráda zkusila už po návratu z Paříže.

Zvýšená mediální pozornost poté, co si v Paříži sáhla na stříbrný tác, ji prý nijak nezměnila. Stále je z ní vyhlášená tenisová introvertka. 

„Většina lidí, co mě zná, ví, že jsem taková odjakživa. Kdybych se měla na kurtu nějak rozhazovat emocemi, rozhodně by mi to nepomohlo,“ říká.

To ale neznamená, že by jí na výsledcích nezáleželo a že by je dostatečně neprožívala. Předminulý týden na turnaji na Štvanici po drtivé prohře dvakrát 1:6 s o dva roky mladší krajankou Nikolou Bartůňkovou odcházela z kurtu v slzách.

„Ani tak nešlo o to, že to byla Češka nebo že se hrálo v Praze, to mi bylo úplně jedno. Jsem vždycky nejvíc zklamaná z toho, že já hraju špatně, byla jsem smutná sama ze sebe,“ vysvětlila. 

S prvním pondělním kolem kvalifikace v Paříži ale mohla být spokojená, úvodní bitvu proti Rusce Anně Blinkovové zvládla po setech 6:3 a 7:5. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.