Kontroloři: Národní galerie obcházela zákon a uzavírala smlouvy bez soutěže

Podle mluvčí Národní galerie byly problémy spojené s předchozím vedením a instituce pracuje na jejich nápravě. „V současné době realizujeme nápravná opatření odstraňující nálezy kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu,“ sdělila mluvčí Eva Sochorová. Snahou galerie je zlepšit interní administrativní procesy a postupovat ve shodě s platnými zákony, dodala.

Podle zjištění úřadu galerie v letech 2018 až 2020 ignorovala zadávací řízení například při výběru dodavatelů na právní služby. Přestože instituce měla vlastní právní oddělení, najala si tři externí společnosti, které za právní oddělení vykonávaly její agendu. Galerie s těmito externisty uzavřela bez výběrového řízení sedm smluv. Tři z nich byly navíc neplatné, protože galerie neuvedla povinné údaje a pozměnila účinnost smlouvy. Galerie na jejich základě přesto zaplatila 4,5 milionu korun.

Jednomu z dodavatelů právních služeb platila galerie odměnu i v měsících, kdy neposkytoval žádné služby, uvádí úřad. U další smlouvy galerie zvýšila dvěma dodatky odměnu z 1,5 milionu na 2,6 milionu korun, aby nakonec vyplatila ještě o 373 tisíc korun víc.

Také realitní služby poskytovaly Národní galerii tři různé firmy. Smlouvy v celkové hodnotě 2,4 milionu korun s nimi galerie uzavřela rovněž bez výběrového řízení. „I v tomto případě Národní galerie necelý půlrok po podpisu smlouvy zvýšila dodatkem cenu z původních 1,2 milionu korun na dva miliony korun,“ konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad.

Problematická byla podle něj i zakázka na poskytování bezpečnostních služeb. Galerie v registru smluv nezveřejnila její hodnotu, což je povinný údaj, a smlouva tedy byla zrušena. „Galerie i přesto zaplatila dodavateli na základě neplatné smlouvy 154 milionů korun,“ upozornili kontroloři.

Úřad dále vyčítá, že galerie postupovala netransparentně, když v prosinci 2018 uzavřela bez výběrového řízení smlouvu se svým ředitelem na vytvoření autorského díla za více než 1,1 milionu korun. Kontrakt navíc podepsala v zastoupení neoprávněná osoba, uvádí Nejvyšší kontrolní úřad.

Galerii vedl v letech 2014 až 2019 historik umění Jiří Fajt. V dubnu 2019 ho z čela instituce s odkazem na hospodářská pochybení odvolal tehdejší ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD. Stát se v květnu 2020 prostřednictvím ministerstva kultury Fajtovi za odvolání omluvil. Bezprostředně po Fajtovi instituci krátce vedl pověřený ředitel Ivan Morávek, od podzimu 2019 byla v jejím čele Anne-Marie Nedoma. Současná ředitelka Alicja Knastová nastoupila do funkce začátkem loňského roku.

Společným jmenovatelem zjištěných nedostatků bylo podle kontrolního úřadu mimo jiné to, že smlouvy s dodavateli uzavírala Národní galerie, aniž to schválily kompetentní osoby, které tuto povinnost měly. „Jde o jedno ze zásadních selhání vnitřního kontrolního systému. Ten u Národní galerie nefungoval správně a celkově je jedním z podstatných důvodů výše popsaných problémů,“ konstatuje úřad. Část pochybení vyhodnotili kontroloři jako podezření na porušení rozpočtové kázně.

U Uměleckoprůmyslového musea v Praze odhalil Nejvyšší kontrolní úřad méně závažné nedostatky. Týkaly se vnitřního kontrolního systému, ale také evidence majetku nebo vedení účetnictví. Muzeum ve dvou případech přenechalo nájemci do užívání prostory sloužící k podnikání a k tomu bezúplatně i vybavení.

Kritizovaným pronájmem restaurace v hlavní budově muzea a bistra v centrálním depozitáři se Uměleckoprůmyslové museum podle své mluvčí Radky Potměšilové snažilo především zajistit služby pro návštěvníky a zaměstnance. „Nejvyšší kontrolní úřad nás na nedostatky upozorňoval průběžně, proto jsme je průběžně odstraňovali. Na oba prostory máme už nové nájemní smlouvy,“ sdělila mluvčí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.