Po titulu z Wimbledonu sahá rodačka z Moskvy. Otázky na Rusko už ji nebaví

Rybakinová v Londýně září. 184 centimetrů vysokou tenistku nezastavila v semifinále ani jedna z největších favoritek Rumunka Simona Halepová. Proti Kazašce uhrála jen šest her.

„Nemůžu tomu uvěřit. Mám husí kůži. Simona je velkou šampionkou a já proti ní odehrála výborný zápas,“ usmívala se jinak na velké emoce skoupá hráčka.

Jak postupovala turnajem do závěrečných kol, stále častěji čelila otázkám na svůj ruský původ. Až musela jinak ochotná dívka ve čtvrtek novináře krotit.

„Na tyhle otázky už jsem odpovídala. Ale zopakuji to. Hraju za Kazachstán už dlouho, jsem za to šťastná. Věřili ve mě a mám od nich velkou podporu,“ prohlásila. 

Stejně však musela odpovídat na další dotaz, zda se v srdci cítí být Ruskou, nebo Kazaškou.

„Jak to myslíte? Jak bych se měla cítit? Prostě hraju tenis, užívám si to tady. Ano, narodila jsem se v Rusku, teď ale reprezentuji Kazachstán. Opravdu nevím, proč se k tomu musíme pořád vracet,“ reagovala 23. hráčka současného světového žebříčku.

Wimbledon se rozhodl zakázat start ruským a běloruským tenistům zejména proto, aby se v případě úspěchu nestali nástrojem propagandy tamních režimů.

Tím se však může stát i jízda Rybakinové. Její výkony v těchto dnech ruská média vyzdvihují, titulek na Russia Today hovoří o tom, že se „do finále Wimbledonu probila hvězda narozená v Rusku“. 

Část rodiny Rybakinové stále žije v Moskvě, sama tenistka se však do země, v níž se narodila, příliš nevrací.

„Abych byla upřímná, nežiju vlastně nikde. Jsem tam, kde jsou zrovna turnaje a mezi nimi trénuji na Slovensku. Tréninkové kempy mám v Dubaji,“ uvedla.

K vyřazení Rusů a Bělorusů z turnaje Rybakinová poznamenala: „Když jsem to slyšela, nebylo to něco, co bych chtěla, protože my prostě děláme sport. Každý chce soutěžit a oni si nemohli vybrat, kde se narodí. Je mi jich líto.“

„Jen chci, aby válka brzy skončila, aby zavládl mír. A snad se příští rok věci vrátí do normálu,“ dodala.

Kazašská tenisová federace oslovila Rybakinovou, když jí bylo devatenáct let. Nabídla jí občanství a výraznou finanční podporu. Tenistka kývla a dala reprezentaci Kazachstánu přednost před univerzitním tenisem ve Spojených státech.

„Bylo to dobré načasování. Oni hledali hráčku, já hledala pomoc. Věřili ve mě a tak jsme našli jeden druhého,“ přiblížila Rybakinová velkou životní změnu.

„Udělali všechno, aby mi umožnili se zlepšovat. Měla jsem najednou veškeré podmínky k tréninky. Strašně mi to pomohlo,“ dodala.

V sobotním finále se Rybakinová utká o wimbledonský titul s další novickou gradnslamových finále, světovou dvojkou Ons Džabúrovou z Tuniska.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.