Podcast: Jatka byla krvavá vraždírna. Ale živila celou Prahu i kus středních Čech

Kromě smrdutých jatek v dolíku na holešovickém břehu Vltavy čtyřiapadesátiletý Urban zaměřil svou pozornost i na tehdy se rozvíjející modernitu, dadaismus nebo gender. O knize mluví jako o historickém románu s kriminálními prvky.

„Původně tam být neměly, ale aby se masomlýnek točil dál, přece jen jsem je nakonec zakomponoval. Pokud jde o gender, vůbec mu nerozumím a nedokázal bych o něm zasvěceně mluvit. Ale měl jsem hrdinu, který se vyhnul odvodu do první světové války. Vymyslel si geniální důvod: řekl, že je žena,“ usmívá se spisovatel. Popisuje poněkud výstředního inženýra Leona Hebvábného, zaměstnance jatek a průkopníka neonové reklamy, kterého charakterizuje jako estéta a netykavku s nezvyklým příjmením.

Podcast s Milošem Urbanem si můžete poslechnout zde:

Příchod modernity, jež zpochybnila tradiční role v měšťanské společnosti 19. století, rozehrává Urban v Hebvábného milostném vzplanutí k Darje Kopecké. Atraktivní varietní umělkyni, jež se však identifikuje coby muž. „Bez milostných zápletek mě psaní nebaví,“ vysvětluje autor povídek, novel a 16 románů, mezi něž patří Sedmikostelí (1999), Santiniho jazyk (2005) nebo Praga Piccola (2012).

V doslovu nové knihy vysvětluje, proč se rozhodl věnovat právě pražským jatkám. „Musel jsem napsat příběh o starých Holešovicích, neboť jsem se odtud byl nucen odstěhovat. A vyšlo mi to takhle. Bolestná rozlučka. Z Holešovic-Bubnů se přece neodchází, a když, tak nohama nebo románem napřed.“

Městská jatka zásobovala metropoli masem od roku 1895, Urban je zachycuje na počátku první republiky. Stejně jako modernita vstoupila do mezilidských vztahů nebo umění, modernizovat se měla i jatka, včetně civilizovanějšího zacházení se zvířaty. Nesoulad mezi dobovými ambicemi a obvyklou funkcí provozu považoval Miloš Urban za příležitost pro knihu. „Jako by se vývoj náhle dostal do střetu s tím, co jatka bytostně jsou, tedy vraždírna a oceány krve,“ uvažuje. „Takové peklo v Praze. Přičemž to peklo ve své době živilo celé město i kus Středočeského kraje.“

Dobu, kdy „neue frau“ – moderní městská žena – začala nosit krátký čtvercový sestřih, pánskou košili, vázanku a kouřit cigaretu, vystihuje detailem, jejž na stránkách románu čtenáři nápadně staví před oči. Jde o krokodýlí kabelku Darji Kopecké, jejíž předlohu má ve svých sbírkách Uměleckoprůmyslové museum.

Vítejte u podcastu Na dotek, hostem Petra Viziny je dnes spisovatel Miloš Urban. Ukázku z jeho nového románu Továrna na maso, který vydalo nakladatelství Argo, čte Eva Srpová. K poslechu na podcastových platformách: Soundcloud, Spreaker, Google Podcasts, Spotify i Apple Podcasts.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.