Režisér překvapil v Cannes: Zrušte sankce, ruská kultura vyzdvihuje lidská práva

„Ne válce,“ zvolal Serebrennikov poté, co za Čajkovského ženu v kinosálu sklidil potlesk vestoje. Životopisný příběh skladatele, jenž žil v letech 1840 až 1893, se do letošní soutěže festivalu dostal jako jediný ruský snímek. Pořadatelé to obhajují tím, že jej natočil právě Serebrennikov, kterého v posledních letech Kreml pronásledoval. Po letech soudů a domácího vězení teprve začátkem letošního roku odjel do německého exilu.

S jeho výjimkou pořadatelé akce jinak zrušili účast ruské delegace, odmítli akreditovat tamní státní média a na zahajovacím ceremoniálu nechali přes telemost promluvit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Prezident festivalu však musel čelit kritice za to, že do soutěže pustil právě Serebrennikovův film financovaný rusko-izraelským podnikatelem Romanem Abramovičem.

Na něj po zahájení války dopadly sankce, kvůli nimž se nyní snaží prodat anglický fotbalový klub FC Chelsea. Právě fakt, že financoval Čajkovského ženu, by mu ale měl být přičten k dobru, myslí si režisér Serebrennikov. „Měli bychom zrušit sankce na Abramoviče. Už dlouho pomáhá modernímu umění a je to skutečný ruský mecenáš, což doma všichni vždy oceňovali,“ uvedl filmař, jehož dva poslední snímky ruský podnikatel podpořil prostřednictvím svého fondu Kinoprime.

Kolik přesně mu Abramovič poslal, režisér neupřesnil. Podle časopisu Deadline.com podnikatel do více filmů v posledních letech investoval okolo 100 milionů dolarů.

„Abramovič založil Kinoprime, aby podporoval nejlepší ruské filmy z poslední doby. Rozhodně to nejsou žádná propagandistická díla, naopak. I Zelenskyj přece vyzval k tomu, aby se Abramoviče sankce nedotkly,“ uvedl Serebrennikov.

Ukrajinský prezident podle deníku Wall Street Journal skutečně požádal svůj americký protějšek Joea Bidena, aby vyčkal s uvalením sankcí na Abramoviče. S podnikatelem se ukrajinský prezident po zahájení války dvakrát setkal a předal mu dopis pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zda se však Abramovič zasloužil o jakýkoliv pokrok v jednáních, nelze doložit.

Serebrennikovova výzva způsobila v branži rozruch. Za nepřijatelnou ji označila například polská režisérka Agnieszka Hollandová, kterou kdysi perzekvovali komunisté a jež dnes vede Evropskou filmovou akademii.

Hollandová řekla, že festival v Cannes letos neměl promítat žádný ruský film. „Přestože Serebrennikov je nesmírně talentovaný, podle mě do letošního oficiálního programu žádné ruské filmy být zařazeny neměly,“ konstatovala. Fakt, že Serebrennikov pozvání využil k volání po zrušení sankcí, potvrdilo její nejhorší obavy. „Využil tiskovou konferenci na festivalu k tomu, aby vychválil ruského oligarchu, a přirovnal tragédii ruských okupantů k tomu, co zažívají ukrajinští obránci. Já bych mu příležitost tohle říkat nedala,“ dodala Hollandová.

Sankce uvalené na Romana Abramoviče mohou teoreticky postihnout i film Čajkovského žena. Přestože francouzské ministerstvo financí se k němu adresně nevyjádřilo, v obecné rovině potvrdilo, že může zmrazit investice sankcionovaných podnikatelů.

„Je možné, že tržby filmu budou zmraženy, pokud by se nacházely na účtech produkční společnosti sídlící ve Francii nebo jiné země Evropské unie,“ oznámil mluvčí ministerstva serveru Deadline.com. Zdůraznil, že by se jednalo o zmražení, nikoliv zabavení obnosu. „Stále by byl jejich, jen by s ním nemohli nakládat,“ upřesnil.

Snímek vznikl v evropské koprodukci, kromě Abramovičovova fondu jej zaplatily francouzské a švýcarské firmy. „Že bychom na filmu něco vydělali, zatím opravdu nehrozí,“ uvedl v Cannes producent Čajkovského ženy Ilja Stewart.

Na spojení Kirilla Serebrennikovova s Romanem Abramovičem několikrát upozornila ukrajinská delegace. Například podle ředitele Kyjevského mezinárodního filmového festivalu Andrije Chalpakchčiho financoval Serebrennikov svoji novinku „ze špinavých peněz“, prohlásil. „Musíme zrušit všechno ruské. V době, kdy ukrajinští filmaři nemohou točit, protože bojují o holý život nebo utíkají, jejich ruští kolegové těžko mohou předstírat, že je všechno v pořádku,“ argumentoval. Serebrennikov na to reagoval tvrzením, že dostává peníze pouze od jednotlivců, nikoliv od ruského státu.

Kirill Serebrennikov se do Cannes vrátil po několikaleté absenci, kdy ve vlasti čelil perzekuci a nesměl odcestovat do zahraničí. To se mu podařilo až začátkem roku, nyní žije v Německu. V Rusku nechal svého devadesátiletého otce. „Musel jsem tuhle válku odmítnout, musel jsem odjet. Nebylo možné mlčet. Zároveň ale nemůžu říct, že bych si tu připadal kdovíjak šťastný. To nejde, když mezitím na města padají bomby,“ uvažoval v Cannes.

Ruskou invazi na Ukrajinu několikrát odsoudil. „Je strašně bolestivé vědět, že moje vlast zničila jinou zemi. Je to katastrofa pro všechny, pro obě strany konfliktu, pro celou Evropu,“ sdělil například agentuře AP.

Podle britského deníku Guardian ale ruský filmař zároveň odmítl plošný bojkot tamní kultury. „Chápu, že po něm lidé volají, rozumím tomu, že samotná ruština pro ně představuje problém, ale já to přijmout nemohu. To, co se děje na Ukrajině, je bolestivé a nesnesitelné. Rusko by mělo přestat se svými imperialistickými ambicemi. Ale to nijak nesouvisí s kulturou, která je nezávislá na národnosti,“ tvrdí.

„Nemůžeme zastavit ruštinu, nemůžeme zastavit ruskou hudbu, divadlo ani film. Neměli bychom je zakazovat kvůli válce. Ruská kultura vypráví o lidské duši a skrze ni vyzdvihuje lidská práva. Ruská kultura je protiválečná,“ prohlásil.

Režisér rovněž čelil dotazu, zda výtěžek z tržeb Čajkovského ženy věnuje na podporu obětem ruské agrese. Když odpověděl, že kromě Ukrajinců chce podpořit i ruské rodiny poznamenané válkou, ruská herečka Aljona Michailovová účinkující v jeho novém filmu byla viditelně pohnutá, líčí Guardian. „Je důležité pomáhat všem obětem. Rusové jsou také traumatizovaní a někteří teď nemohou pracovat, nebo opustili své rodiny,“ odpověděl Serebrennikov.

Podle ukrajinské delegace tím nepřijatelně relativizoval utrpení ukrajinských obránců, když ho dal na stejnou úroveň jako pocity ruských okupantů.

Nový film Kirilla Serebrennikova se zaměřuje na vztah skladatele Petra Iljiče Čajkovského s jeho někdejší žačkou z konzervatoře a pozdější manželkou Antoninou Ivanovnou Miljukovovou. Soužití líčí jako destruktivní. Ukazuje, jak se Antonina, kterou hraje Aljona Michailovová, mění ze zbožné obdivovatelky slavného skladatele ve frustrovanou nymfomanku a odmítanou ženu trpící duševní nemocí.

Serebrennikov při psaní scénáře vycházel z Čajkovského korespondence a rozhovorů, které získal z archivů v USA. „Čajkovskij se stal obrovským géniem a Rusko je na něj hrdé, ale zároveň se ruská moc snaží vyzmizíkovat temné části jeho života: jeho sexualitu, jeho lásku k monarchii,“ říká režisér.

Film líčí Čajkovského jako problematického a charismatického génia, jenž skrýval svou homosexualitu a manželky se štítil. Podle Guardianu se jedná o obecnější pohled na to, jak se Rusko v 19. století stavělo k homosexualitě, ženám i duševnímu zdraví.

Serebrennikov, dvaapadesátiletý autor filmů Léto nebo U Petrovových řádí chřipka, již pracuje na dalším projektu. Tento měsíc oznámil, že natočí příběh ruského buřiče a literáta Eduarda Limonova, člena zakázané Národně bolševické strany. Hrát ho bude Ben Whishaw známý jako Q ze tří posledních bondovek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.