Snaha neurazit není zadarmo. Politická korektnost lidi vyčerpává, tvrdí vědci

Tým amerických vědců se zaměřil na to, jak se tlak na politickou korektnost dotýká zaměstnanců. Pracovní prostředí totiž často vyžaduje, aby spolu komunikovaly nesourodé sociální skupiny a byly vůči sobě vzájemně citlivé. O výzkumu Texas A&M University a University of Florida píše psychologický web PsyPost.

V první části výzkumu odborníci sledovali 96 zaměstnanců a jejich partnery. Zaměstnanci měli po dobu tří týdnů před prací, po práci a večer vyplňovat dotazník, který zjišťoval, jak moc se starají o potřeby a zájmy svých kolegů, nakolik se během kontaktu s nimi musí cenzurovat a do jaké míry se v danou chvíli cítili vyčerpaní.

Slušný v práci, popuzený doma

Ukázalo se, že dotazovaní s větší vnímavostí vůči ostatním vykazovali během pracovního dne vyšší sebekontrolu při vzájemných interakcích. Takové chování ovšem současně vedlo k tomu, že měli ve večerních hodinách přehlcenou mysl a jejich partneři uváděli, že byli doma vznětliví a samotářští.

V další fázi výzkumníci prostřednictvím internetové platformy Prolific oslovili 447 zaměstnanců na plný úvazek a požádali je, aby popsali nedávné konverzace, při nichž museli pečlivě vážit slova, aby se kolegů nedotkli. Měli si ale vybavit také rozhovory na pracovišti, při kterých se nehlídali.

Z odpovědí vyplynulo, že když se respondenti o politickou korektnost pokoušeli, připadali si následně mnohem více mentálně přehlcení, než když na ohleduplnost k druhým nedbali. Podobný úkol pak autoři studie zadali také studentům nižších ročníků na velké univerzitě, kteří měli zase napsat e-mail fiktivnímu spolužákovi a přiblížit mu svůj pohled na zadaný kontroverzní problém.

Zkoumaní studenti byli náhodně rozdělení do čtyř skupin, z nichž jedna dostala za úkol být politicky korektní, druhá se měla pokusit o pravý opak, třetí měla být pouze zdvořilá a čtvrté nedali vědci žádné bližší instrukce. Po dokončení dopisu účastníci prošli testem, který odhalil, nakolik je jejich mysl bdělá a pozorná. Ti, kteří museli dbát na politickou korektnost, v testu dopadli nejhůře.

„Rozhodně nechceme říct, že by lidé při interakcích s kolegy neměli být politicky korektní. Náš výzkum ostatně ukázal, že se o to snaží, protože jim na druhých záleží a berou ohled na jejich individuální odlišnosti. Současně je ale nutné si přiznat, že je to stojí značné úsilí a podepisuje se to na jejich únavě i popudlivosti mimo pracovní prostředí,“ upozornili Koopman a Lanajová.

„Zaměstnanci, kteří si na politické korektnosti zakládají, by si měli uvědomovat, co s člověkem snaha o co největší ohleduplnost dělá. O potenciálních rizicích politicky korektního chování by měli vědět také manažeři ve vedoucích funkcích, aby své podřízené nevystavovali přílišné mentální únavě a snažili se ji spíš mírnit,“ dodali vědci.

Mohlo by vás zajímat: Jako bílý heterák přestávám světu rozumět. Hyperkorektnost je cesta do pekel, říká písničkář Xavier Baumaxa

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.