Zaměřeno na sběratelství. Kunsthalle otevřela výstavu s díly Šimotové nebo Róny

Cyklus se ptá a odpovídá, kdo, co a proč shromažďuje umění, jaké jsou vztahy mezi sběrateli a výtvarníky, nebo jak soukromé sbírky koexistují s těmi veřejnými. Veřejnost při tom získá možnost nahlédnout do sbírek, které jsou jen zřídka k vidění.

Jako první si Kunsthalle vybrala letos šestašedesátiletého kurátora, sběratele a obchodníka Karla Babíčka, zakladatele jedné z prvních českých privátních galerií po sametové revoluci: pražské Behémót. Ta fungovala v letech 1991 až 2003 a po vzoru newyorského modelu reflektovala aktuální dění napříč generacemi.

Výstava v Kunsthalle pojímá Babíčkovy aktivity v celé šíři a představuje desítky děl z jeho kolekce. K vidění jsou práce Adrieny Šimotové, Františka Skály, Josefa Žáčka, Jiřího Příhody, Jaroslava Róny, Jiřího Davida, Kateřiny Vincourové, Krištofa Kintery nebo Margity Titlové-Ylovsky.

Česká díla doplňují práce zahraničních umělců, kterým Babíček coby galerista dával prostor v pražské Nové síni v letech 1995 až 1998. Návštěvníci Kunsthalle tak spatří práce britského sochaře Tonyho Cragga, americké sochařky Nancy Davidsonové, francouzského sochaře Philippa Rametta, britského výtvarníka Juliana Opieho či explicitní fotografie amerického filmaře a fotografa Larryho Clarka.

Kurátorkou výstavy je kritička a novinářka Lenka Lindaurová. Název si vypůjčila z románu Nesmrtelnost spisovatele Milana Kundery z roku 1988. V něm jedna z postav komentuje umělecký svět, když říká, že „na ciferníku evropského malířství odbila půlnoc“. Kurátorka tak označuje dobu získané svobody a propojení se světem, vzniku privátních galerií a sbírek, zároveň i moment, kdy se vyhlašoval údajný konec dějin umění.

„Sběratelé umění s historiky umění a kurátory svou vášní přispívají k životaschopnosti umělecké scény. Cyklem výstav Cesty sběratelství jsme se rozhodli vzdát hold jejich činnosti, která je sice často opomíjenou, ale nedílnou součástí uměleckého ekosystému,“ vysvětluje Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha.

„Příběh, který Půlnoc umění vypráví, se v mnohém podobá tomu, který si spojujeme se vznikem naší srdeční záležitosti, s novým prostorem pro umění a umělce, v němž návštěvníci mohou neustále objevovat a zažívat inspirativní setkání,“ doplňuje Christelle Havranek.

Kunsthalle Praha sídlí na pražském Klárově. Vznikla konverzí historické Zengerovy transformační stanice ze 30. let minulého století, vybudovala ji nadace The Pudil Family Foundation manželů Petra a Pavlíny Pudilových. Disponuje vlastní sbírkou umění, která se zaměřuje na moderní, poválečnou a současnou tvorbu.

Pro veřejnost se Kunsthalle Praha otevřela v únoru, během prvních čtyř měsíců do ní zavítalo 45 tisíc lidí. Zahajovací výstava Kinetismus: 100 let elektřiny v umění byla nedávno prodloužena do 29. srpna.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.