Zemřel francouzský herec Jean-Louis Trintignant. Proslavil se filmem Muž a žena

Trintignant zemřel v pátek ráno v poklidu ve svém domě na jihu Francie obklopen nejbližšími, uvedla jeho manželka Marianne Hoepfnerová Trintignantová.

Patřil k nejslavnějším francouzským hercům, přestože na první pohled vypadal obyčejně. Od postav romantických mladíků se časem propracoval k rolím rozporuplných mužů, vytvořil spoustu váhavých, slabých, nerozhodných i bezcharakterních postav. Kromě filmu a divadla se věnoval veřejnému čtení poezie.

Sám říkal, že nejraději má roli fašistického přisluhovače Marcella Clericiho, kterého roku 1970 ztvárnil v Konformistovi. Toho natočil režisér Bernardo Bertolucci dle románu Alberta Moravii. Slávu přinesla Trintignantovi také postava introvertního věřícího inženýra, kterého mladá vdova ve filmu Moje noc s Maud z roku 1969 přinutí, aby s ní strávil čas od večera do rána.

Syn průmyslníka Trintignant se narodil 11. prosince 1930 ve městě Piolenc na jihu Francie Rodák z provensálské vesničky studoval práva univerzitě v Aix-en-Provence, kde však vydržel jen rok a půl, pak ho zlákalo divadlo a odjel do Paříže. Před kamerou poprvé stanul roku 1956, kdy si jej vyhlédl režisér Roger Vadim pro film …a Bůh stvořil ženu. Role mu předepisovala zamilovat se do Julietty, svůdně krásné ženy v podání Brigitte Bardotové. Tento snímek Trintignanta katapultoval na výsluní.

Bardotová neodolala jeho šarmu ani mimo plátno, začali spolu chodit. „Lákala mě jeho plachost a uzavřenost. Naučil mě nocovat na teplém písku pláže a poslouchat klasickou hudbu,“ řekla. Idylka skončila, když Trintignant vyčerpaný pronásledováním médií narukoval na tříletou vojenskou službu do Alžírska.

V roce 1969 získal na festivalu v Cannes cenu pro nejlepšího herce za film Z režiséra Costy Gavrase. Za ztvárnění stárnoucího manžela ve snímku Láska z roku 2012 režiséra Michaela Hanekeho obdržel ve stejné kategorii francouzskou cenu César.

Hrál také chladnokrevného vraha ve Zločinu v expresu, mstitele v dramatu Agrese nebo špiona ve snímku Pod palbou. V roce 1993 zaujal rolí podivínského soudce ve filmu Krzysztofa Kieslowského Tři barvy: červená.

Na festivalu v Cannes, kde uvedl film režiséra Patrice Chéreaua Kdo mě má rád, pojede vlakem, Trintignant v roce 1998 oznámil, že končí s kinematografií. Řekl, že natáčet je pro něj už příliš náročné a že se raději bude věnovat divadlu. „Oproti filmu má velkou výhodu: když hrajete na jevišti, nevidíte se,“ zdůvodnil.

Přesto se před kameru ještě jednou vrátil ve velkém. Roku 2012 ztvárnil hlavní roli v dramatu Láska režiséra Michaela Hanekeho o manželích, jejichž dlouholetá láska a pevné pouto je náhle vystaveno těžké zkoušce poté, co žena prodělá mozkovou mrtvici a okolí se musí smířit s její proměnou. Trintignantovou partnerkou byla francouzská herečka Emmanuelle Rivaová a snímek získal Zlatou palmu v Cannes, Evropskou filmovou cenu i americký Zlatý glóbus. Ústřední herecká dvojice obdržela filmovou cenu César.

Úplně naposledy se Trintignant objevil na plátně roku 2019 ve snímku Nejlepší léta jednoho života, kde se opět setkal se svou filmovou partnerkou z Muže a ženy Anouk Aiméeovou a režisérem tohoto snímku Claudem Lelouchem.

Již ve 12 letech začal Trintignant číst poezii, později ji recitoval na veřejnosti. Na festivalu v Avignonu účinkoval v pořadech Pro Rolanda Dubillarda, Pocta Jeanu Tortelovi a William Shakespeare, četl i Apollinairovy Básně pro Lou a Deník Julese Renarda. Roku 2009 recitoval v zaplněném sále pražského Divadla Komedie verše Jacquesa Préverta.

V osobním životě jej potkalo neštěstí, jedno dítě mu umřelo záhy po narození a druhé, Marii, nadanou herečku, ubil v roce 2003 k smrti žárlivý milenec Bertrand Cantat, zpěvák skupiny Noir Désir. Trintignantovi zůstal jen syn Vincent, herec a scenárista.

K Trintignantovým celoživotním vášním patří i rychlá auta. V této zálibě se shodoval se svou pozdější manželkou Marianne, která vyhrála dokonce francouzskou rallye.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.